Šohaji jedú pro hodovní máju

foto Filip Klimovič

V sobotu 10. září 2022 vyjeli naši šohaji již tradičně do Čarského hája na Slovensko pro hodovní máju.
Děkujeme Filipu Klimovičovi za krásné fotky.

Už je to zhruba 10 let, co se den přivezení máje posunul, ze čtvrtka před hody, na sobotu, týden před hody. Tento den v ranních hodinách vyráží z náměstí místní pacholci, společně s dvěma vozy, za státní hranice do Slovenského, čarského háju, aby dovezli vybranou budoucí máju.

Pacholci se, po slíbené tekuté odměně od stárků, pustí do ručního odkopávání hlíny a odsekávání kořenů vybraného spodku máje. Lanžhotská mája je totiž, oproti májím v okolních dědinách, ojedinělá tím, že se přiváží a staví společně s kořenem o průměru zhruba dvou metrů. Jakmile se podaří strom dostat na zem, zazní typická hodová písnička Tá lanžhotská mája tenká.

Nyní se už pomocí novější techniky rozřeže a naloží na vozy – kladničáky. Není to ovšem pouze spodní kmen, měřící kolem 18 metrů, který se dováží. Spolu s ním jsou to májky, stavící se k muzikantské bůdě, stárkům a okolním hospodám. Naložit musí ještě dvě prostřední a dvě vrchní části máje, to pro jistotu, kdyby při jejím stavění došlo ke zlomení. Jakmile je naloženo, odjíždí všichni směr Lanžhot. Cesta je doprovázena zpěvem, dobrým vínem, luskáním dýňových jader a typickou zastávkou v hospodě v Brodském.

V pozdních odpoledních hodinách, kdy se vozy blíží k Lanžhotu, se místní začínají scházet v jedné z nejstarších místních ulic – v Komárnově, aby viděli vrchol celého dne, tedy jak formani se svými koňmi vyjedou tento kopeček za zpěvu pacholků „V Komárnově muzikanti hrajů, švarné dívča sebě namlůvajů…“. S vahou tolika stromů, 10 až 15 pacholků to totiž umí být oříšek, a tak dochází i k tomu, že na formanův povel musí kluci rychle seskočit z vozu dolů a případně pomoct táhnout. Nejproblematičtější bod se nachází v dolní části, u domů rodiny Uhrových a Ciprysových, kde je kopec nejprudší. Právě tam mívají koně s nákladem problém, obzvlášť pokud se nesejde počasí a je mokrá silnice.
Pak už přijíždějí na náměstí, kde jeden vůz po druhém najedou přímo na plac, na kterém se bude za týden stavět. Odnosí se z vozu lehčí kusy a shodí na zem nejtěžší spodek s kořenem. Tím je sobotní práce ukončena. Pacholky, formanů a chlapy, kteří klukům celý den pomáhali, čeká zasloužená večeře v místní restauraci Podlužan.