Aktuality - Výročí osvobození

V těchto dnech si opět připomínáme výročí osvobození města Lanžhot. Tichou vzpomínku věnujeme všem občanům a vojákům, kteří v těžkých bojích položili životy za naši svobodu a další život v míru.
11. dubna 2024 tomu bude už 79 let.
Pro více informací rozklikněte.

HISTORIE - BOJ O LANŽHOT

Fronta začala v Lanžhotě již začátkem března 1945. Všichni muži od šestnácti let byli povinni pracovat na budování zákopů a protitankových zátarasů kolem obce. Protitankový zátaras ze silných klád byl vybudován v Komárnově. Zde měli Němci připraveno několik kulometných stanovišť s výstřelem na silnici, louky a okraj lesa. Druhý protitankový zátaras byl na ul. Kostická. Chráněné pozorovatelny měli Němci na kostelní věži (42 m) a na zámečku. Obrana Lanžhota byla po taktické stránce velice dobře připravena. Na jaře 1945 přišla obvyklá záplava z řek Moravy a Dyje, byl udržován záměrně vysoký stav vody pomocí Vranovské přehrady. V terénu zbývaly dvě cesty – železnice a silnice. Ostatní okolí bylo pod vodou. Od Lanžhota až po řeku Moravu je na silnici vždy osm mostů. Tyto mosty byly Němci zničeny. Nejvíce byly zničeny mosty přes řeku Moravu a Kyjovku. Přístupová cesta do Lanžhota byla jedině po železničním a silničním náspu. Přitom se musely nejdříve opravit zničené mosty. Přímé válečné události začaly v Lanžhotě 5. 4. 1945. V dopoledních hodinách Němci na nádraží zapálili 7000 pražců a několik vagonů. Večer napadla sovětská letadla železniční transport Němců a Maďarů. Tento nálet byl velmi úspěšný.

6. dubna 1945

Část obyvatelstva odchází do lesů, jiní se stěhují do sklepů a krytů, protože kolem deváté hodiny začalo německé vojsko ostřelovat sovětské pozice na slovenské straně. Začala střídavá palba německých minometů a raketometů, které byly umístěny na Stráži. Večer ve 20 hodin byla provedena destrukce železničního mostu přes řeku Kyjovku. Němci zapálili menší část starého mlýna na levém břehu Kyjovky.

Prvním sovětským vojákem, který vkročil na moravskou zemi, byl 19letý průzkumník Vasil Vasilijevič Jendovickij z Voroněžské oblasti. Po železné konstrukci zničeného železničního mostu přes řeku Moravu přelezl na pravý břeh a po průzkumu se vrátil k jednotce. 22. dubna 1945 v bojích u Ivančic byl těžce zraněn a převezen do nemocnice v Budapešti.

7. dubna 1945

Přiletěla první sovětská bombardovací letadla a z palebných zbraní odstřelovala okolí trati. Začaly hořet první domy na ulici Nová a Nádražní. Byla zapálena nádražní budova, která vyhořela do základů. Občané bydlící blízko nádraží se po bombardování nádraží soustředili do větších sklepů a v restauraci u Straků, kde byl německý lazaret. U starého mlýna u zdi Ciprysových domu byli zabiti zřejmě dělostřeleckým granátem občané Josef Bystřický, Jaroslav Trávníček, Ludvík Trubač a Antonín Uher. Byli to první mrtví občané. Do obce vpochodovaly německé posily SS a SA.

8. dubna 1945

Pokračovaly těžké dělostřelecké a letecké boje o Lanžhot. V ranních hodinách dostali Němci velké posily. Byly to jednotky SS, tanky a obrněná vozidla. Hořely a bortily se domy, umírali další občané. Sovětští průzkumníci se po železničním náspu dostali do starého mlýna, kde se ptali na hloubku Kyjovky, na nádraží a počet Němců a zase odešli s ujištěním, že se brzy vrátí.

9. dubna 1945

Sovětští průzkumníci se znovu dostali až do obce (na Kradlov, Stánisko a do Mlýnské čtvrti), ale stáhli se zpět. Ztráty byly velké, a proto bylo opět použito „kaťuší“, které po celé hodiny střílely na zbořenou obec. Nebylo jediné ulice, kde by nehořelo. Nejvíce byla postižena ulice Komárnov, U Struhy a Mlýnská čtvrť. Lidé umírali, domy hořely, dobytek pobíhal po okolí, všude jen trosky, dým a spoušť. Při ničení telefonického vedení z kostelní věže do německých palebných postavení byl těžce zraněn Cyril Bystřický.

10. dubna 1945

Ráno opět pokračuje dělostřelecká a raketová palba.

11. dubna 1945

Po velké dělostřelecké přípravě podnikla Rudá armáda ještě v noci rozhodný útok a znovu vnikla v Komárnově do obce. Nastává pouliční boj, pěchota proti pěchotě.

Při bojích bylo 229 domů vypáleno, z toho bylo 105 domů úplně pobořeno. Mimo to shořelo 86 stodol, 786 chlévů a kůlen a 196 stohů slámy. Bylo zabito 56 občanů. Ztráty vojska nikdy nebyly spočítány, u sovětů se uváděl počet dva tisíce padlých.

Zdroj – brožura – Druhá světová válka v kronikách regionu Podluží- zde najdete podrobnější informace, zapsal – Jan Třetina – kronikář

upravila K. Paulíková