Je předhodový týden, při kterém se s pořízy, rýči, ale dnes už i bruskami, scházejí pacholci na náměstí, aby máju i májky zbavili kůry a dohladka je „vystrúhali“.
Pro více informací rozklikněte.
V pátek večer se kluci pouští do ručního vykopávání jamy, ve které bude mája stát. Aby věděli, do jaké hloubky musí kopat a aby se zvýšila jejich motivace k práci, schovali jim tam loňští legrůti flašku, o jejíž vykopání se předhání. Pro zjištění správné hloubky se umí ještě použít speciální míra. Jama je dost hluboko vykopaná tehdy, když si kluk stoupne na dno, zvedne ruce společně s rýčem nad hlavu a špička rýče sahá právě k povrchu. Kopání jamy je úkol hlavně mladších pacholků, ti starší, společně s děvčaty, na ně při popíjení burčáku a luskáním jader umí pečlivě dohlížet.
Sobota
Tyto práce musí být hotové do sobotního rána, kdy přichází na řadu další činnosti spojené s postavením máje – platování, natlůkání obručí a nachystání šprajců. S tímto pacholkům vždy pomáhali starší páni, kteří zmíněné práce ovládali. Ani dnes tomu není jinak a více než 20 let se o to stará stejná skupina. Miroslav Ferstl s Jirkou Kubíkem mají na starosti připravení obručí, Zdeněk a Miroslav Kořínkovi pak platování, tedy spojení všech tří částí tak, aby vznikla jedna pěkná, vysoká a rovná mája. Když je hotovo, pomocí lan se k máji upevní 8 šprajců, jimiž se mája bude zvedat. K nim 8 žajkrutů, které jsou připevněny v dolní části šprajce, aby za ně mohli chlapi táhnout. Vše je připraveno a legrůti (kluci dosahující 18. roku), oblečení v třaslavicích, odcházejí k prvnímu stárkovi nebo jeho frajířce pro prapor, jenž bude viset na máji. Kolem 3 hod odpoledne kluci s praporem, společně se stárkama, přebírají od starosty města právo, tzv. Hodovní glejt, ke konání hodů. Pro stvrzení vyvěšují na radnici prapor s městským symbolem a na máju právě přinesený prapor.
Sešli se všichni muži, kteří přišli pomoct postavit máju, přítomen je také František Jarec, který má na starosti samotné stavění. Pan Jarec křičí „horé“ a postupně se mája zvedá směrem k nebi. Když nedojde ke zlomení máje (což se stalo naposled v roce 2001), tak se kolem 6. hodiny odpolední křičí naposledy společné „horé“ a hromadně zazní písnička „Tá lanžhotská mája tenká“. Teď už zbývá jen máju zakopat, což mají na starosti mladí pacholci s legrůtama. Všichni chlapi pak za zdařenou práci odchází na společné posezení do hospody a přihlížející se rozchází domů nebo do místních hospod, kde je připraven různorodý hudební program až do ranních hodin. V tento večer mají ale ještě kaštánci (nejmladší kluci) za úkol postavit dovezené májky, ke všem hospodám.
mix fotek K. Paulíková a F. Klimovič
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:479
TÝDEN:7080
CELKEM:3115996
1384První písemná zmínka
3640Počet obyvatel
164Metrů nad mořem
5500Hektarů
Čeština
English
Deutsch
Le
français
Espanol
русский
Українська
